Webinář

O webináři

Skryté napětí ve sborovně málokdy vybuchne naplno, o to více však nenápadně ubírá energii, kterou by pedagogové raději věnovali dětem. Tento prakticky laděný webinář vedený pedagožkou, lektorkou a certifikovanou koučkou Michalou Sulekovou provází tím, co se pod povrchem mezilidských konfliktů ve škole skutečně odehrává. Webinář nabízí konkrétní komunikační i sebereflexní nástroje k rozlišení faktů od domnělek, k pojmenování vlastních potřeb a k řešení náročných rozhovorů s respektem a bez osobních útoků.

Hlavní myšlenka webináře:

„Za většinou žabomyších válek ve sborovně nestojí zlá vůle, ale nefunkční komunikace a naše vlastní domněnky. Velký díl práce se odehrává uvnitř nás: naučit se rozlišovat fakta od interpretací, pojmenovat své potřeby bez útoků a zklidnit napětí dříve, než přeroste v otevřený konflikt.“ Michala Suleková

Co se na webináři podrobně probralo:

• 1. Sborovna jako vztahový ekosystém a vznik napětí:
  • Specifika pedagogického sboru: Vysoká míra autonomie učitelů, neustálý časový tlak, vysoká odpovědnost a neviditelná zátěž.
  • Věcný vs. vztahový konflikt: Zatímco věcný konflikt je příležitostí k růstu a vyjasnění pravidel, vztahový konflikt útočí na osobnost a vlastnosti člověka.
  • Proč vzniká napětí: Drobné provozní nešvary (společné prostory, dozory), pedagogické neshody, generační rozdíly i nenaplněné základní potřeby (předvídatelnost, bezpečí, uznání, autonomie, sounáležitost).
• 2. Oddělení faktů od interpretací (Lidský ledovec):
  • Co vidíme vs. co je pod povrchem: Vidíme pouze vnější chování a řeč, zatímco obavy, frustrace, přetížení a předchozí zkušenosti zůstávají skryté pod povrchem.
  • Past domnělek a tiché pošty: Mozek má přirozenou tendenci doplňovat chybějící informace, přisuzovat druhým negativní motivy a generalizovat („ty nikdy / vy vždycky“). Tichá pošta a klepy nepřenášejí fakta, ale zkreslené interpretace.
  • Sokratův test tří sít: Síto pravdy (vím jistě, že je to pravda?), síto dobroty (je to dobré?) a síto užitečnosti (je ta informace pro mě užitečná?) pro zastavení klepů a fám.
• 3. Praktický komunikační model FDPD:
  • Faktem (F): Popis situace bez hodnocení (to, co by zachytila kamera).
  • Dopadem (D): Pojmenování konkrétního dopadu situace na mě či výuku bez obviňování.
  • Potřebou (P): Jasné vyjádření toho, co pro příště potřebuji, aby bylo jinak.
  • Dohodou (D): Konkrétní a realizovatelný návrh dalšího postupu a způsob ověření jeho plnění.
• 4. Profesní osamělost a prevence vyhoření:
  • Projevy profesní osamělosti: Pocit, že na těžké situace jsem sám, skrývání chyb, strach požádat o pomoc a stahování se do pasivity.
  • Budování sítě podpory: Význam bezpečné kolegiální reflexe, hospitací bez kontrolního rámce, mentoringu a vzájemného sdílení.
  • Sféra vlivu: Soustředit energii na věci, které mohu reálně ovlivnit (vlastní reakce, vyjádření potřeb), a opustit snahu měnit věci mimo mou kontrolu.

Časté dotazy z praxe (FAQ):

1. Co dělat, když kolegové na poradě mlčí a nesouhlasí, ale po jejím skončení rozebírají věci po chodbách?
Odpověď: Mlčení neznamená automaticky souhlas, ale často obavu z reakce, ztrátu bezpečí či pocit zbytečnosti. Vedení i kolegové mohou atmosféru otevřít tím, že vytvoří bezpečný prostor pro vyjádření názorů bez postihů, nebo po poradě písemně a věcně ujasní, co přesně bylo dohodnuto a jaký je prostor pro připomínky.

2. Jak reagovat na kolegyni, která neustále kritizuje, pomlouvá za zády nebo dává nevyžádané rady?
Odpověď: Neberte si její chování osobně – její výpady jsou často projevem její vlastní nejistoty, frustrace či potřeby uznání. Nenechte se vmanipulovat do defenzivy ani protiútoku. Využijte věcné doptávání na fakta („Co přesně se stalo?“, „V čem konkrétně vidíš problém?“) nebo použijte techniku FDPD a vymezte si hranice.

3. Jak postupovat, když mám pocit, že vedení nespravedlivě nadržuje některým koleogům (např. při rozvrhu či dozorech)?
Odpověď: Místo obecného stěžování si v zákulisí přistupte k věcnému rozhovoru. Připravte si přesná fakta (konkrétní dny a hodiny), popište dopad na váš osobní či pracovní život a předložte konstruktivní návrh dohody (např. možnost prohození dozoru).

4. Co dělat v okamžiku, kdy rozhovor s kolegou přeroste do silných emocí a křiku?
Odpověď: V silných emocích je racionální uvažování odpojené a vyžadovat uklidnění nefunguje. Zklidněte nejprve sami sebe (dechem, uzemněním), neopětujte útok a rozhovor přerušte: „Vidím, že jsme teď oba v emocích. V tomto tónu pokračovat nebudeme, sedneme si k tomu zítra v klidu“.

Cíl webináře

Podpořit pedagogy a vedení škol v porozumění specifikům fungování pedagogického sboru, posílit vzájemnou spolupráci, empatii a toleranci a nabídnout možnosti, jak konstruktivně pracovat s rozdílností osobností a vztahovými konflikty v kolektivu.