Webinář

O webináři

Záznam webináře se speciální pedagožkou Klárou Ulmonovou nabízí praktický a sebezkušenostní pohled na uplatňování respektujícího přístupu ve školní výuce i v rodinné výchově. Webinář zdůrazňuje, že respektující učitelství není o absenci pravidel nebo o podřízenosti dospělého přáním dítěte, ale o vyváženém partnerství, nastavení pevných a srozumitelných hranic a především o soustavné práci pedagoga na sobě samém.

Hlavní myšlenka webináře:

„Respektující přístup není návodem, jak z dětí udělat poslušné roboty, ani rezignací na autoritu. Z 90 % je to práce učitele na sobě samém – na vlastní sebepéči, komunikaci a ovládání emocí. Zdravý respekt si nezískáme křikem, tresty ani vyvoláváním strachu, ale tím, že sami vůči dětem vystupujeme jako autentičtí, předvídatelní a respektující partneři.“ Klára Ulmonová

Co se na webináři podrobně probralo:

• Podstata respektujícího přístupu (Práce na sobě):
  • Učitel jako vzor: Respektující přístup vyžaduje od dospělého vědomou práci s vlastními emocemi a únavou. Učitel se nemá bát přiznat lidskost či chybu („Dnes mi není dobře, potřebuji více klidu“).
  • Odbourání mýtů o respektu: Respekt neznamená strach z autority. Poslušnost motivovaná strachem vede u dětí k pasivní agresi, pokrytectví nebo k odporu, nikoli ke zdravému vztahu.
• Nastavování hranic a pravidla bez trestů:
  • Pevné hranice: Respektující výchova vyžaduje jasně vymezené mantinely pro bezpečnost a fungování v kolektivu. Pravidla se tvoří společně s dětmi, jsou zdůvodněná a pozitivně formulovaná (co SE DĚLÁ, ne co se zakazuje).
  • Laskavá důslednost: Dodržování pravidel nevyžaduje křik ani represi, ale důsledné vyvozování logických následků a trvání na dohodách.
  • Práce se zákazy: Omezit neustálé zakazování a varování („nespadni“, „neběhej“), které v dětech pěstuje bázlivost a nedostatek sebedůvěry.
• Zvládání emociálních reakcí a konfliktů:
  • Pravidlo „Connection Before Correction“ (Napojení před nápravou): Než začne dospělý situaci řešit nebo dítě usměrňovat, musí nejprve pojmenovat a přijmout jeho emoci („Vidím, že máš velký vztek, protože...“). Teprve po zklidnění přichází řešení problému.
  • Nenásilná komunikace (Já-sdělení): Záměna útočného Ty-sdělení („Ty pořád vyrušuješ“) za popis svých potřeb a pocitů („Mně vadí, když mluvíme všichni přes sebe, potřebuji ticho“).
  • Reakce na konflikty mezi dětmi: Učitel nevystupuje jako soudce, který uděluje tresty nebo vynucuje neúpřímnou omluvu („Teď se hned omluv“). Namísto toho děti provází procesem pochopení pocitů druhé strany a hledáním nápravy.
• Rovnocennost a komunikace v praxi:
  • Fyzická úroveň komunikace: Při vážném rozhovoru se snížit na úroveň očí dítěte (sednout si, čupnout si). Zastavení vyrušování raději letmým dotekem či očním kontaktem než křikem přes celou třídu.
  • Odmítnutí autoritářských frází: Vyřazení argumentů typu „protože jsem to řekl/a“. Děti si zaslouží znát smysl a důvod požadavků.

Časté dotazy z praxe (FAQ):

1. Co dělat, když se dítě v návalu vzteku odmítá omluvit spolužákovi, kterému ublížilo?
Odpověď: Nenuťte dítě k neúpřímnému a formálnímu „promiň“. V silné emoci toho není schopné. Nechte ho nejprve zklidnit, zrcadlete jeho pocity a pak ho navěďte k vnímání následků: „Vidím, že tě to mrzí. Co myslíš, že by spolužákovi teď pomohlo, aby se cítil lépe?“

2. Není respektující přístup k dětem příliš liberální a nevede k tomu, že si děti dělají, co chtějí?
Odpověď: Ne. Liberální přístup hranice nemá vůbec, zatímco respektující přístup má hranice pevné a jasné. Rozdíl je v tom, že hranice nejsou vymáhány strachem a tresty, ale jsou budovány na základě vzájemné dohody, pochopení jejich smyslu a důsledného trvání na jejich dodržování.

3. Jak zjednat ve třídě ticho, aniž bych musel/a používat křik nebo vyhrožovat poznámkami?
Odpověď: Zvyšte důraz na neverbální komunikaci a jasné signály (např. gesto se zvednutou rukou, zvonek, dohodnuté slovo „STOP“). Namísto křičení „Ticho!“ popište svou potřebu: „Mně je nepříjemné mluvit do hluku, potřebuji, abychom se teď všichni zastavili.“

Cíl webináře

Cílem webináře je podpořit učitele v tom, aby dokázali nahlížet na žáky partnersky, lépe rozuměli dětským emocím a uměli s nimi pracovat, zároveň rozvíjeli vlastní sebereflexi a komunikační dovednosti. Účastníci získají praktické tipy, jak efektivně nastavovat pravidla ve třídě a vhodně zasahovat do konfliktních situací mezi dětmi.