Webinář
Problémový žák v kontextu protektivních a rizikových faktorů 04.06.2025
nebo zdarma
v rámci klubu

04.06.2025 | 18:00-20:00
Lektoruje: Denisa Pletichová
Kapacita
400
Cílová skupina
Učitelé ZŠ, Učitelé SŠ, Asistenti pedagoga, Odborníci (ŠPP)
Hodinová dotace
2 hodiny
O webináři
Záznam webináře se speciální pedagožkou Denisou Pletichovou nabízí odborný a hluboký vhled do problematiky poruch chování a práce s náročnými žáky. Webinář rozkrývá pozadí tzv. problémového chování, analyzuje vliv rodinného i školního prostředí, vysvětluje dělení poruch chování dle legislativy a přináší konkrétní kazuistiky i intervenční strategie postavené na posilování protektivních (ochranných) faktorů a budování rezilience dětí.
Hlavní myšlenka webináře:
„Za každým náročným či agresi projevujícím žákem stojí jeho osobní příběh, nespokojené potřeby či neúspěšné zvládání vnitřní bolesti a traumatu. Reakcí školy nemá být pouze nálepkování, trestání či vylučování, ale pochopení širších souvislostí, nastavování pevných, ale laskavých hranic a vytváření bezpečného prostředí skrze úzkou spolupráci s rodinou.“ Denisa Pletichová
Co se na webináři podrobně probralo:
- Charakteristika poruch chování a jejich klasifikace:
- Etiologie a diagnostika: Poruchy chování mají multifaktoriální původ. Abychom o nich mluvili jako o poruše, musí nepřiměřené projevování chování (agrese, lhaní, krádeže, záškoláctví, vandalismus) trvat souvisle alespoň 6 měsíců.
- Právní a odborné dělení: Poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD/ADD), poruchy chování a emocí (např. opoziční porucha vzdoru) a poruchy autistického spektra (PAS, Aspergerův syndrom).
- Pozor na nálepkování: Agresivní výbuchy často nebývají zlovůlí dítěte, ale voláním o pomoc nebo důsledkem dlouhodobé neviditelné šikany či přetížení v kolektivu.
- Rizikové a protektivní (ochranné) faktory:
- Individuální a rodinná rizika: Genetika, biologické poškození (prenatální traumatizace, závislosti matky), zanedbávání, absence mužského vzoru, rozpad rodiny, patologické prostředí či domácí násilí.
- Školní rizika: Školní fobie, nesprávný přístup pedagoga, neustálá dehonestace žáka před třídou, absence pocitu bezpečí.
- Protektivní faktory: Budování vnitřní odolnosti (rezilience), sociabilita, podnětné školní prostředí, jasné rituály a přítomnost alespoň jednoho přijímajícího dospělého.
- Současná nová rizika u dospívajících:
- Online svět a kyberšikana: Nezvládnutý čas na sociálních sítích, neustálá dostupnost a nebezpečné internetové výzvy (challenge) vedoucí až k těžkým úrazům.
- Nové návykové látky: Masivní rozšíření vapování, kratomu (i v tobolkách) či nikotinových a kofeinových sáčků pod dásně u čím dál mladších dětí.
- Somatizace a školní fobie: Nárůst panických atak a úzkostí u žáků 8. a 9. tříd v důsledku přetížení a tlaku okolí.
- Intervenční strategie a praxe učitele (Teorie 3P):
- Postup 3P: Posilování (strategií zvládání stresu), Podpora (sebevědomí a vztahů) a Provázení.
- Změna komunikace s rodinou: Namísto direktivního přikazování a vyčítání zvolit metodu: „Co pro Vás mohu udělat? Jak Vám a Vašemu dítěti můžeme společně pomoci?“ Získání rodiče na svou stranu je klíčem k úspěchu.
- Trpělivost a záznamy: Zapisovat veškeré incidenty a výroky dítěte (důležité pro případnou spolupráci s OSPOD či PČR). Oddělovat náročné chování od hodnoty dítěte samotného.
Časté dotazy z praxe (FAQ):
1. Jak reagovat na žáka, který ve třídě opakovaně spouští silné afektivní záchvaty a útočí na okolí?
Odpověď: V momentě afektu u dítěte nefunguje racionální myšlení (šedá kůra je vypnutá). Prvním krokem je zajištění bezpečnosti ostatních i žáka samotného. Mluvte klidným, hlubokým hlasem. Analyzujte situaci a vyvozujte důsledky až po úplném odeznění emocí. Hledejte spouštěče, které afektu předcházely.
2. Má škola povinnost hlásit OSPODu podezření na zanedbávání nebo domácí násilí, i když rodiče tvrdí, že je doma vše v pořádku?
Odpověď: Ano, škola a pedagogičtí pracovníci mají ohlašovací povinnost při podezření na syndrom CAN (týrané, zneužívané a zanedbávané dítě). Všechny projevy, modřiny, změny v chování či výroky dítěte pečlivě dokumentujte a předávejte OSPODu.
3. Pomáhá na žáka s poruchou chování neustálé udílení poznámek a trestů?
Odpověď: Ne. Represivní systém poznámek a trestů u dětí s poruchou chování nefunguje, pouze u nich upevňuje nálepku „já jsem ten zlý“ a prohlubuje jejich opoziční vzdor. Účinné je nastavování jasných přirozených důsledků, oceňování i drobných pokroků a budování důvěry.
Cíl webináře
Cílem webináře je prohloubit porozumění tomu, proč se některé děti chovají „problémově“ a jak na jejich chování reagovat citlivě, efektivně a s ohledem na širší souvislosti. Účastníci získají nejen teoretický rámec, ale i praktické návody, jak posílit protektivní faktory v životě žáka a minimalizovat vliv těch rizikových – a tím podpořit klima třídy i duševní pohodu všech zúčastněných.
Na webináři se dozvíte:
Charakteristiky problémového žáka
Příčiny vzniku poruch chování
Dělení poruch dle školské legislativy
Možnosti intervence
Rizikové a protektivní faktory ovlivňující vznik poruch chování
Rizika spojená se školou a rodinou problémového žáka
Kazuistiky a diskuze
Rizika spojená s rodinou žáka
Výhody webináře:
Webinář si pustíte kdykoliv a kolikrát chcete během platnosti členství.
Můžete se k obsahu vracet vlastním tempem a zastavovat si jednotlivé části.
Žádné časové omezení – sledujete pohodlně tehdy, kdy vám to vyhovuje.
Součástí členství je neomezený přístup k celé knihovně webinářů Eduall.
Získáte přístup k pracovním materiálům nebo doporučeným zdrojům, pokud jsou k webináři k dispozici.
Webinář můžete sledovat z jakéhokoli zařízení – mobilu, tabletu i počítače.
Sledujete bez stresu z připojení „na čas“ – ideální pro vytížené pedagogy a rodiče.
Vaše lektorka

Denisa Pletichová
Speciální pedagožka
PaedDr. Denisa Pletichová je speciální pedagožka s více než třiadvacetiletou odbornou praxí v oblasti vzdělávání, školního poradenství a podpory dětí a dospívajících se speciálními vzdělávacími potřebami. Vystudovala speciální pedagogiku se zaměřením na etopedii a psychopedii, následně si rozšířila odbornou kvalifikaci v oblasti pedagogiky a didaktiky. V současnosti pokračuje v doktorandském studiu pedagogických věd a absolvuje psychoterapeutický výcvik v přístupu Otevřeného dialogu.
Profesní zkušenosti získávala napříč školským i sociálním systémem. Svou profesní dráhu zahájila jako vychovatelka v denním stacionáři pro dospělé s tělesným a mentálním handicapem. Následně působila jako pedagog v mateřské škole, na běžné základní škole i základní škole speciální. Významnou část její profesní dráhy představovala práce speciálního pedagoga ve speciálně pedagogickém centru pro děti s mentálním postižením, kde se věnovala diagnostické, poradenské i metodické činnosti. Aktuálně pracuje jako speciální pedagog a školní metodik prevence pro 1. stupeň běžné základní školy. Současně se dlouhodobě věnuje vzdělávání pedagogických pracovníků napříč téměř všemi stupni vzdělávacího systému.
Ve své odborné praxi se dlouhodobě zaměřuje zejména na děti a dospívající s poruchami chování, rizikovým chováním, děti z nepodnětného sociálního prostředí a děti ohrožené. V lektorské, poradenské i pedagogické činnosti se specializuje na oblast komunikace, resilience, rizikových a protektivních faktorů v oblasti problémového chování, diferenciaci vzdělávání, terapii FIE a vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Ve své práci klade důraz na podporu bezpečného školního prostředí, individuální přístup a hledání cest, které umožňují dítěti uspět ve vzdělávání i v sociálních vztazích. Ve své odborné praxi vychází z přesvědčení, že za chováním každého dítěte stojí jedinečný osobní příběh, který je nezbytné respektovat a porozumět mu.